O tom, že ke každé vesnici patří hasiči, asi není nikde sporu. Tudíž ani Babice nemohou být výjimkou. Samotnému založení předcházely především časté požáry, kterými Babice ve své historii prošly několikrát. Proto se pokusíme zmapovat i největší požáry, které byly v dřívějších dobách zaznamenány.

Roku 1614 došlo ve vesnici k velkému požáru, při kterém shořel kostel, fara i vesnice. Shořely všechny matriky a farní kronika.
Dalším černým dnem v historii Babic se stal 12. květen roku 1753, při kterém vyhořelo deset stavení. Tento požár všichni přežili.
27. srpna 1820 vypukl zhruba hodinu před půlnocí požár na babické faře. Zhořely stáje, stodoly, kolna, ovčince, chlévy, kurník a dřevo. Občané tehdy zachránili vlastní budovu fary, kostel i školu. Požár zavinil pacholek, který kouřil na půdě v seně.
Požár, který se odehrál 1. září 1842, pocházel od blesku, který udeřil do domu č. 5, který zapálil. Dům, stodola i kůlna zcela shořely. Větrem se však oheň rozšířil i na další čtyři domy, které zcela lehly popelem.
Roku 1850, konkrétně 2. dubna po poledni, vypukl požár v kovárně č. 15 (Hrůza). Spolu s kovárnou vyhořely i domy č. 13 (Chromý) a č. 12 (Chloupek), kde shořela i stodola.
V roce 1872, dne 17. května, udeřil blesk opět do kovárny č. 15, která zcela shořela. V domě č. 13 lehla popelem stáj a u čísla 41 shořela kolna.
Za dva roky později, 1. října 1874, došlo k požáru ve farské stodole, který v devět hodin večer založil neznámý pachatel. Díky včasnému zpozorování nedošlo k požáru velkých rozměrů.
Dne 13. srpna 1897 začalo hořet v domě č. 24 na půdě nad průjezdem. Podle dobových materiálů zde poprvé zasahovali dobrovolní hasiči z Čáslavic.
Příští rok dne 9. května vyhořela hospodářská budova babické fary.
V tomto období bylo požárů stále více. Další vzplanul 5. října 1900 večer v domě č. 5 (Ježek), kde z neznámých příčin shořela stodola.
Dne 18. května 1901 shořela střecha sklepa u domu č. 17 (Tomáš Vobůrka) také z neznámých příčin. Díky včasnému zásahu se samotný dům podařilo uchránit. Tento rok oheň vzplanul ještě 12. října večer, a to ve stodole domu č. 10 (Jan Bém).
Necelý rok po předešlém požáru opět oheň vzplanul, tentokrát 17. ledna 1902 v domě č. 7 (František Prodělal). O dalších pár dnů, 25. ledna shořela střecha nad stájí a kolna domu č. 6 (Josef Čermák). Po těchto požárech začali lidé stavět v noci hlídky.

V únoru 1902 objednal obecní výbor u firmy Vystrčil z Telče stříkačku a 260 metrů hadic. Stříkačka do Babic dorazila na Velikonoční pondělí 4. dubna 1902, vysvěcena byla až 8. června roku 1903. I když již v obci stříkačka byla, hořet nepřestalo. 12. srpna 1902 shořely stodoly u domů č. 7 a č. 8. Zde se jednalo o první zásah stříkačky. Protože ale byla obsluhována neorganizovaně, efekt nebyl moc velký.

Založení sboru dobrovolných hasičů

K založení sboru dobrovolných hasičů došlo v září roku 1902. Výzbroj pro šestnáct mužů byla zakoupena u firmy Churain v Hlinsku. Prvním velitelem se stal František Venhoda (č. 11). První zásah hasičů se odehrál 14. ledna 1903. Tentokrát hořela stodola Františka Vybírala (č. 32). Díky zásahu hasičů se podařilo před ohněm uchránit samotný dům.
Požárů stále neubývalo, dne 24. října 1903 shořela stodola Šimona Štumfola (č. 2), v polovině března 1904 vyhořel domek č. 33 Františka Míči a 2. listopadu 1904 vyhořel domek Martina Roupce (č. 30).
První rok během osmi let, kdy nehořelo, byl až rok 1905.
Při zkoušce divadla 16. listopadu 1906 vzplála stodola u hospody, poté i kolna uprostřed dvora a od ní samotná hospoda. Spolu s ní vyhořely i domy č. 31, 37, 38 a 44. K ohni přijeli i hasiči z Čáslavic, Římova, Jakubova a Martínkova. Tím časté ohně v Babicích skončily. František Plichta (babický rolník, písmák a sběratel lidové slovesnosti) ve své pamětní knize napsal: „Paličství se nikdy nevysvětlilo, kdo ty ohně dělal, jen domněnky nejisté se ve vsi povídaly. Víc nic.“

V roce 1909 prožil místní sbor dobrovolných hasičů menší krizi. Z jara se funkce velitele vzdal František Venhoda. Více než rok pak neměli hasiči žádného velení. Až 5. července 1910 byl velitelem zvolen František Plichta.

Po delší době hořelo 30. srpna 1922, a to v domě Františka Bláhy (č. 26). Zásah místních hasičů byl velmi rychlý, takže škoda na majetku byla zanedbatelná.
Dne 7. října 1935 odpoledne začala hořet kolna domu č. 24. Shořelo veškeré hospodářské nářadí, čtyřicet králíků a 70q slámy. Příčinou požáru byla neopatrnost čeledína, který si v kolně zapaloval fajfku a sirku zahodil do slámy.

V roce 1937 dostal Sbor dobrovolných hasičů v Babicích novou motorovou stříkačku. Do obce byla přivezena 30. října se vším příslušenstvím. Tehdy za ni obec zaplatila třicet tisíc korun.
První „zkouška“ nové motorové stříkačky se uskutečnila 12. srpna 1941, kdy udeřil blesk do domu č. 51. Úder šel přímo do komína a blesk zapálil seno na půdě. Zásah hasičů byl opět rychlý, takže střechu se podařilo zachránit.
Stříkačka z roku 1937 sloužila dobrovolným hasičům 46 let. 2. května roku 1983 byla nahrazena novou stříkačkou.
16. července roku 1990 vypukl požár při řezání slámy. Díky velkému suchu se oheň rychle šířil po celém poli a dostal se až třicet metrů do lesa. Díky rychlému zásahu hasičů (i z okolí) se ho podařilo uhasit. Za pár dní ale ve stejných místech hořelo znovu, tentokrát se však podařilo oheň uhasit již v počátku.

Napsat komentář